ŽIVOT.
Ze hlíny nás Pánbůh stvoří,
do hlíny nás zase sboří,
mezi tím jen chvilku máš,
trochu práce, trochu lásky,
to je celý život náš.
Dnové naši vodou plynou,
jako vítr čerstva minou.
A nežli se ohledneš,
než si zvykneš dýchat, žít,
už zas z toho světa jdeš.
A co já tu činit mohu?
Poručím vše Pánubohu.
Chci býti jen veselý,
chci, aby se dny mé mladé
jarním leskem zaskvěly.
109
My to všichni dobře víme,
že to nijak nezměníme.
Po starých my přišli sem,
po nás přijdou zase jiní
v naši dobrou, štědrou zem.
Dej nám Pánbůh koutek malý,
kde bychom se milovali.
Já chci při práci se smát.
Kdo byl ve dne vesel, tomu
v noci pak je lehko spát.
110