V. Umřeme, umřeme! Z našeho těla

Augustin Eugen Mužík

Umřeme umřeme Z našeho la(X4f) hrob si svou potravu zdě(D3a) Hrob aby pravým být mohl hrobem(X4f) nutno nám být jeho robem(D3a) Jestliže z hrobu pak květiny vzrostou(X4f) šepta ji tu prostou(D3a) sta náš tvar že v podo ji(X4f) znovu se ke slunci vine(D3a) V posta no život náš sta(X4f) vášni tichý neb ja(D3a) blín nebo že dub nebo va(X4f) otně na svět se (D3a) Sta vždy tvary do hrobu lehly(X4f) no by z něho zas šlehly(D3a) Za změnou ji změna zas cho(X4f) život a ruch se tak ro(D3a) ale pravím V každič ji(X4f) jiskra že pravdy se ta(D3a) Příroda sama srdci to šeptá(X4f) jak jen se ono zeptá(D3a) Jestliže tedy jednou v zemi(X4f) polehnu s vášmi všemi(D3a) bytost vstane žít bude znova(X4f) poslušna mocho slova(D3a) Přá neslo vždycky se za tím(X4f) svůj díl příro splatím(D3a) Jak ona k prsům živným mne vine(X4f) tak živím zas ji(D3a) Moje vždy oko se skalilo vláhou(X4f) když jsem zřel chudinu nahou(D3a) nahou a hladovou mrazem se chvěti(X4f) zvláš však ubo ti(D3a) Kéž tedy lo ze schvá(X4f) znovu se do světa vrá(D3a) v podo živho chlebho klasu(X4f) kte chumu spásu(D3a) Z klasu hoj obi spadne(X4f) ve dla chvěj a hlad(D3a) by bylo všady po svě chleba(X4f) ce než jeho je třeba(D3a) Krev plamenným žárem se vleje(X4f) v hrozen jenž v slunce se směje(D3a) všudy by po Čechách kylo z číše(X4f) nad Sněžku no to še(D3a) A kdo ji prázd po v hrudi(X4f) lu jež k práci jej zbu(D3a) lu tu že by sta svět zbořil(X4f) no pak lepší by stvořil(D3a) Po Čechách vol seň (X4f) lásku ku lidu hlá(D3a) seň ta nadše smě a vře(X4f) bude duše pak ce(D3a)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 13
Celkem veršů: 52
Daktylotrochej: 26 (50 %)
Daktyl: 26 (50 %)