Modré zvonky.

Václav Antonín Crha

Modré zvonky.
Věj větérku do sádečku, kde ty zvonky zkvítají: a pošeptej moji milé, ať tu lásku netají. Řekni jí, že, když ty zvonky sluncem lásky osloní, že je jemně rozkolébáš, že jí každý zazvoní. Zazvoní pak zvonek modrý, byť i bez srdéčka byl: milujeť i dívka hocha, když jí srdce vyloudil! 13