Pěvec a pastýřka.

Václav Antonín Crha

Což sbíráš tak krásné kvítí, což vínky ozdobné máš! o pověz, komu to kvítí, komu ty vínky dáš? K zábavě vlastní je sbírám jeť kvítí můj rozmar, a zvím-li komu se líbí, hned dám je, dám mu je v dar.“ Též zpívám písně svoje jak srdce kdy velí, a nikdo neslyší zpěv můj a nikdo s ním neželí. Což krásněji zavznívá píseň družné-li duši zazní! Což krásněji zaskví se kvítí zasvěcené příteli.“ Ach komu mám vínek víti?“ Uviň ho dítě pro ! A tobě-li nasbírám kvítí?“ zní Tobě píseň jemně. Budiž! již svazek nám srdce v slasti pojí, v žalu den, náš svazek uvit je z kvítí a zpěvem je zasvěcen.

Patří do shluku

jmeniny, přání, vděčnost, blažit, vděčný, požehnání, toba, hojnost, přát, vroucí

454. báseň z celkových 1413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VI. Tak nekonečně, drahá, nekonečně (Adolf Heyduk)
  2. Co asi říkáš písním mým, (Jaroslav Vrchlický)
  3. P. Doležálkovi. (František Dobromysl Trnka)
  4. 126. Veselosti písně prozpěvujte, (Jan Kollár)
  5. XLVII. Můj bože, všechny nároky (Vítězslav Hálek)
  6. RANNÍ POBOŽNOST. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Do památníku mladému básníku Krasoslavu Skřivánkovi, příteli svému. (Václav Antonín Crha)
  8. Na Agatona. (Josef Košín)
  9. IX. (Jaroslav Vrchlický)
  10. XV. PANU ANTONÍNU KNOTKOVI, katechetu dívčích škol v Šumberku na Moravě. (Beneš Metod Kulda)