Pěvec a pastýřka.

Václav Antonín Crha

Pěvec a pastýřka.
Což sbíráš tak krásné kvítí, což vínky ozdobné máš! o pověz, komu to kvítí, komu ty vínky dáš? „K zábavě vlastní je sbírám „jeť kvítí můj rozmar, „a zvím-li komu se líbí, „hned dám je, dám já mu je v dar.“ Též zpívám já písně svoje jak srdce mé kdy velí, a nikdo neslyší zpěv můj a nikdo s ním neželí. Což krásněji zavznívá píseň družné-li duši zazní! „Což krásněji zaskví se kvítí „zasvěcené příteli.“ „Ach komu mám vínek víti?“ Uviň ho dítě pro mě! „A tobě-li nasbírám kvítí?“ zní Tobě má píseň jemně. 23 Budiž! ať již svazek nám srdce v slasti pojí, v žalu den, náš svazek uvit je z kvítí a zpěvem je zasvěcen.

Kniha Kusy mého srdce (1875)
Autor Václav Antonín Crha