Odchod.

Václav Antonín Crha

Pryč jen v dáli, konec světa, hrom nechť duby kácí, smetá, sivý blesk nechť nebem krouží, divé moře ať si bouří: pryč za moře, dál i dál z krajin těch, kde žal mi zrál! Nechci víc těch očí zříti, z nichž tak svůdné kouzlo svítí; nechci slyšet toho hlásku jenž by znal mou strastnou lásku, hlas i oko, obé šálí – –: proto vzhůru, pryč – jen v dáli! Nechci jí ni „s Bohem“ dáti, nebudeť se po mně ptáti. – – Půjdu pryč – na konec světa, za mořem snad mír mi zkvétá: tam uchráním duši svou snad před kouzlem – očí dvou!

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

683. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Když šlo processí. (Xaver Dvořák)
  2. Píseň zvonů. (Karel Dostál-Lutinov)
  3. OKNA VEČER. (Adolf Brabec)
  4. Zda k Tobě doletí...? (Julius Alois Koráb)
  5. U TELEFONU (Otokar Fischer)
  6. Angelus Dei. (Augustin Eugen Mužík)
  7. SAD (Otokar Fischer)
  8. Upomínky. (Adolf Heyduk)
  9. Až do houštin temnošera (Adolf Heyduk)
  10. Zase budu zpívat!... (Rudolf Richard Hofmeister)