Angelus Dei.

Augustin Eugen Mužík

Ó slyš, ó slyš ten vábný hlas tak sladký a tak jasný! zda labutě to zpívají na moři nápěv krásný, či z otevřených ráje bran k nám vane píseň cherubínů, neb slavík vůní opojen tak jásá zkvetlém na jasmínu? Ó ne, ó ne, to vesský zvon kdy k noci den se sklání se božským tknutím rozzvučí a pěje širou plání a pláče, těší, plaší žal a volá k těm, jimž srdce puká, že nikdo není bídným tak, by nesčítal Bůh jeho muka. Ty hudbo božská, vznešená, jíž příroda se kloní po hříšném dnu před Tvůrcem svým a slzy žalu roní, jak lýra má, tvůj ohlas mdlý, by věčně neslavila tebe, jež ve sny živé skolébáš a mrtvé v sladké plesy nebe? Ó Věčný, posvěť lyru mou, by zněla v žití boji jak zvon ten, kterým žehnáváš té zemi, dceři svoji, a zádumčivá lyra má by čista zůstala a svata, by v každé duši obraz tvůj a v každém srdci našla brata!

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

79. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Když šlo processí. (Xaver Dvořák)
  2. XVIII. Oh! jak rád si vycházím v noci stín (Gustav Pfleger Moravský)
  3. Elegie. (Augustin Eugen Mužík)
  4. ANDANTE. (Karel Babánek)
  5. Po klekání. (Augustin Eugen Mužík)
  6. OKNA VEČER. (Adolf Brabec)
  7. DNY JDOU – – (Vladimír Frída)
  8. VÁNOČNÍ PÍSNĚ (Xaver Dvořák)
  9. Pod topoly. (Jaroslav Vrchlický)
  10. VZPOMÍNKA. (Adolf Brabec)