Pod topoly.

Jaroslav Vrchlický

Šum ve vršcích topolů, jemný větřík sotva dýchá, ve dojemném hlaholu zní to jako hudba tichá. Šumí to a přestává, tichne to a roste zase – píseň dlouhá, dumavá, vzdechy, šepty mnohohlasé! Jak to hraje v topolech, stín za stínem dolů splývá, hudba, stín a jas a vzdech: tvoje tvář mi z všeho kývá. Tvoje drahá, bledá tvář i ten úsměv sladký, svěží a já cítím v srdci zář, jež tam v dálných polích leží...

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

69. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ANDANTE. (Karel Babánek)
  2. Když šlo processí. (Xaver Dvořák)
  3. SERENADA. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Elegie. (Augustin Eugen Mužík)
  5. IV. Kytara. (Jiří Karásek)
  6. XVII. Hudby přitlumené zvuky (Jaroslav Vrchlický)
  7. VÁNOČNÍ PÍSNĚ (Xaver Dvořák)
  8. XVIII. Oh! jak rád si vycházím v noci stín (Gustav Pfleger Moravský)
  9. Až do houštin temnošera (Adolf Heyduk)
  10. PROZPĚVEM. (Čechoslav Ostravický)