Zámek u moře.
Viděl jsi zámek ten,
co stojí na moři?
ve zlato, červánky
z jitra se ponoří?
A zdá se, jakoby
k vlnám se nahýbal,
a zase jakoby
s mraky se dále bral.
195
„Ovšem že viděl jsem
u moře zámek stát,
měsíček nad ním plout
a mlhy výš se brát.“
Hučelo moře si,
když tichý větřík vál?
Pověz, zda ze zámku
zpěv a ples zazníval?
„Moře se nehnulo,
větřík ve spánku dlel,
v síních zněl smutný zpěv,
že jsem až oslzel.“
Viděl jsi na zámku
krále i s královou,
ve zlatých korunách
a s řízou důstojnou?
Nevedli blaženi
dcerušku, plnu krás, –
jasnou jak slunce zář,
v prsténce vitý vlas?
„Rodiče spatřil sem,
každý z nich v smutku byl,
bez korun, bez řízy, –
dívku jsem nespatřil.“
(Z Uhlanda.)
196