Kutnohorská.

Václav Antonín Crha

Slunce skvěj se zas s nebeské báně na praslávu bání „Kutnohor“, zasloň leskem stříbrné nám stráně, obrať svět zas sem k nám na prápor. Zapal slávy hvězdu, jež nám shasla, dej nám reky dávné, rekyně, by zas Hora světem zbojců třásla, mocná matky Prahy sokyně. Oživ prach ten, který v dolech dřímá posvátný prach dědů proslulých, od hor Kutných ať zas vrahům hřímá, slávozpěv náš z časů minulých. Vzhůru bratři, jsme na blízku cíle, hledí na nás národ náš i zem: svatá práva, spící v Hoře Bílé, z Hory Kutné dobude náš tém.

Patří do shluku

seč, voj, bitva, chrabrý, meč, pluk, nepřítel, nepřátelský, vrah, zbraň

173. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 79. Divoch ráj ten bohumilý znítil – (Jan Slavomír Tomíček)
  2. 31. Výjevy Boha. (Jan Slavomír Tomíček)
  3. Hvězdo jasná, slunce země naší, (František Sušil)
  4. 59. Jak tě vítať, slzou čili zpěvem? (Jan Kollár)
  5. HROB MÁCHŮV. (Antonín Klášterský)
  6. 12. Símě a ovoce. (Jan Slavomír Tomíček)
  7. Svolání. (Michal Silorad Patrčka)
  8. U Domažlic. (Adolf Heyduk)
  9. Ráno na Řípu. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  10. TY HVĚZDY. (Karel Skřivan)