31. Výjevy Boha.

Jan Slavomír Tomíček

Po skláněném Bůh se vlaje klase, V červa rouchu skvěje zářivém; Ve vichru on letí bouřlivém, Země jeho perutí se třase. Tam, kde světy na obložní kráse, Co komáři v slunci palčivém, V jeho blesku hrají ohnivém, Stan si rozpial v nevýměrném páse. Zjevily se vlasy hrozné hvězdy, S ní on v nekonečném létání V prostor věčný svoje činí sjezdy. A k nám nyní strašnou bouři věje, Zas ji od nás rychle zahání – A tam v ranní krůpěji se skvěje.

Patří do shluku

seč, voj, bitva, chrabrý, meč, pluk, nepřítel, nepřátelský, vrah, zbraň

555. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 79. Divoch ráj ten bohumilý znítil – (Jan Slavomír Tomíček)
  2. Kutnohorská. (Václav Antonín Crha)
  3. 63. Starý a nový pohled. (Jan Slavomír Tomíček)
  4. NEDĚLE. ( H. Uden)
  5. Hvězdo jasná, slunce země naší, (František Sušil)
  6. HLUBOKO V LESÍCH (Jan Opolský)
  7. VZPOMÍNKA. (Emanuel Čenkov)
  8. Vzchop se k žití. (Josef Václav Sládek)
  9. Bouře. (Josef Václav Frič)
  10. TY HVĚZDY. (Karel Skřivan)