VZPOMÍNKA.

Emanuel Čenkov

To okno góthické, ty věže Týna, když slunce k Hradčanům se sklání se slávou, zář teskná zážehem svým obepíná, v němž glórií skla chrámu hoří krvavou. Snad scény odleskem, již zapomíná náš den a jež dál mizí s časů dálavou... Na rudém lešení kat hlavy stíná a v rudý rubáš metá hlavu za hlavou. Na rudém balkoně soud v bubnů víru svou koná justici... lancknechtů roty se s jízdou střídají a sbory mušketýrů, by zachoval lid disciplinu vzornou... Ční Týna věže jak dvou kopí hroty, když Čechie tu sklání hlavu vzdornou!

Patří do shluku

seč, voj, bitva, chrabrý, meč, pluk, nepřítel, nepřátelský, vrah, zbraň

301. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. CHORÁ KNĚŽNA. (Adolf Heyduk)
  2. KOSAŘ. (Eliška Krásnohorská)
  3. Na Lipanském poli. (Rudolf Pokorný)
  4. NASTAL PŘÍSNÝ SOUDNÝ DEN. (Jan Vlk)
  5. 63. Starý a nový pohled. (Jan Slavomír Tomíček)
  6. Rakovník. (Matěj Havelka)
  7. Jednání druhé. (Jindřich Böhm)
  8. 31. Výjevy Boha. (Jan Slavomír Tomíček)
  9. Poslední svého rodu. (Eliška Krásnohorská)
  10. XXVI. Neodolatelnou musí vnadu (František Jaroslav Kamenický)