CHORÁ KNĚŽNA.

Adolf Heyduk

V noci kolem hrádku, když se v půlnoc kloní, jezdí bílý jezdec bílém na komoni. Pod kněžnina okna tajemně se plíží, divně komoň řehce pod jezdcovou tíží. Kněžna z lože vstává, k oknu ji to pudí, ruje zlaté vlasy, tiskne ruce k hrudi. A když z okna hledí, staví komoň v kroku, jezdec rudou ránu ukazuje v boku. Velká rána rudá od hrotu až k jilci dýky, kterou paní dala ondy milci. Kněžna u výkřiku v komnatě se kácí, jezdec bledne, mizí – mladý den se vrací. Chora, kněžna, chora, není paní líku, dnem i nocí čistí zkrvácenou dýku. –

Patří do shluku

seč, voj, bitva, chrabrý, meč, pluk, nepřítel, nepřátelský, vrah, zbraň

205. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VZPOMÍNKA. (Emanuel Čenkov)
  2. Poslední svého rodu. (Eliška Krásnohorská)
  3. Rakovník. (Matěj Havelka)
  4. ZIMNÍ POHÁDKA (František Cajthaml-Liberté)
  5. XIX. S mrazem bojuje slunce, (Adolf Heyduk)
  6. Záboj, Slavoj i Luděk. (Bohdan Kaminský)
  7. Smrt Břetislavova. (Adolf Heyduk)
  8. U Domažlic. (Adolf Heyduk)
  9. Sál prostorný Krakovské Sukiennice, ( H. Uden)
  10. Bivoj. (Karel Sudimír Šnajdr)