31. Výjevy Boha.

Jan Slavomír Tomíček

31.
Výjevy Boha.
Po skláněném Bůh se vlaje klase, V červa rouchu skvěje zářivém; Ve vichru on letí bouřlivém, Země jeho perutí se třase. Tam, kde světy na obložní kráse, Co komáři v slunci palčivém, V jeho blesku hrají ohnivém, Stan si rozpial v nevýměrném páse. Zjevily se vlasy hrozné hvězdy, S ní on v nekonečném létání V prostor věčný svoje činí sjezdy. A k nám nyní strašnou bouři věje, Zas ji od nás rychle zahání – A tam v ranní krůpěji se skvěje. 125

Kniha Básně (1840)
Autor Jan Slavomír Tomíček