Česká vlast.

Václav Antonín Crha

Máme všickni společně již na zemi Boží ráj, v něm se zpěvy srdečně po vše věky rozlehaj’, a ten ráj, ta naše slast předrahá je česká vlast. Jmeno svaté každý zná, které když kdo provolá, hned mu láska plamenná v hloubi srdce zplápolá: jmeno to, ta naše slast, předrahá je česká vlast. Poklad v srdci chováme, spanilejší všech ozdob, vyrvat si jej nedáme, pokud nás nepojme hrob. Poklad ten, ta naše slast, předrahá je česká vlast. Otcem mým je věčný Bůh, vlast mi drahou matičkou, k nebi až můj vzlétne duch, Bohu poručí vlast svou, prosby bude v nebi klást před Boha na českou vlast.

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

296. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Pěvcovo loučení. (Václav Jaromír Picek)
  2. Tiché lásce. (Václav Antonín Crha)
  3. Památka Chmelenského. (Václav Jaromír Picek)
  4. Vzdálená. (Anna Vlastimila Růžičková)
  5. Žalm. (Boleslav Jablonský)
  6. Poslání. (Václav Antonín Crha)
  7. Vlasti sad. (Karel Marie Drahotín Villani)
  8. Na hrobě Kristýny, hraběnky z Deymů na Stříteži. (Simeon Karel Macháček)
  9. BEZ NADPISU. (Karel Sabina)
  10. Jungmannovi. (Josef Wenzig)