Na hrobě Kristýny, hraběnky z Deymů na Stříteži.

Simeon Karel Macháček

Na keříku vlasti milém Květlo dny své mladosti Poupě krásné v puku čilém Zraku všemu k radosti. Nebe jemu návidělo Hodnému bláh nevadlých, Samo s ním se těšit chtělo V jaru stálém rájů svých: Vyslalo sem vichr divý Do milostných krajin těch, A ten ztrhl zkázy chtivý Poupě k želu srdci všech! Jeho listové tu vadnou, Překrásného chrámu zbyt: Ale duši jeho ladnou Blaží nebes věčný klid. V lůně lásky odpočívá S kůry duchů spolčená, Ještě po keři se dívá, Ku svojím i tam ze zná: Také u nebeské slasti Zpomíná své milé vlasti!

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

6. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LXXXII. Ó mladosti, ó mladosti! (František Ladislav Čelakovský)
  2. Poslání. (Václav Antonín Crha)
  3. 1. Ach, kde jsou ty krásné doby (Josef Kuchař)
  4. Nro. III. Jiná na Dítě. (Jakub Jan Ryba)
  5. UMĚLCŮM. (Václav Jaromír Picek)
  6. NEDĚLE. (Václav Jaromír Picek)
  7. 183. Druhdy nebe přemilostně shlédlo (František Sušil)
  8. Jaro v srdci. (Eliška Krásnohorská)
  9. Dítěti. (Milota Zdirad Polák)
  10. Tiché lásce. (Václav Antonín Crha)