Jaro v srdci.

Eliška Krásnohorská

Do hor vniká jara záře, tužba smělá budí květ, krása touží ze žaláře, z poupěte se dere svět; omlazené slunce jásá, a v té směsi blažené sladká bolesť mnou otřásá – chceš rozkvétat, srdce mé? Vítězně ve mráčku skví se první bouře, těkajíc, a kdy hravě utiší se, země letí nebi vstříc. V prsou dují mladá muka, žití nové, plamenné, tisíc úzkých roušek puká – rozkvěť, rozkvěť, srdce mé!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

348. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. (Při vyznamenání učitele neb představeného.) (Emanuel Züngel)
  2. Nová nade vlastí zář. (Karel Marie Drahotín Villani)
  3. Letnímu slunéčku. (Antal Stašek)
  4. Když zelené se jaro blíží. (Adolf Heyduk)
  5. Při jezeře Garda.23) (Adolf Heyduk)
  6. VANDA. (Otakar Červinka)
  7. Stance. (Adolf Heyduk)
  8. Tiché lásce. (Václav Antonín Crha)
  9. Dar vesny. (Eliška Krásnohorská)
  10. BOJSLAV DO BOJE TÁHNOUCÍ. (Václav Věnceslav Ráb)