Když zelené se jaro blíží.

Adolf Heyduk

Když zelené se jaro na svět blíží a v stříbře zdrojů nebes tvář se zhlíží a zlatem rdí se šedé vrchů lemy, rád v srdce hledím probuzené zemi. Jak sladký lásky sen jí srdcem táhne, jak slunce čeká, po němž mře a prahne a rázem hermelínu chce být prosta, by volně objít mohla svého hosta. Jak v žilách krev jí proudí v divém reji, jak touhou plápolá vždy horoucněji, jak vzdychá růžemi a ptáky výská, a slunce na zvlněná ňadra stiská. Jak každý záchvěv jeho nitra vítá, jak duší jeho chce být proniknuta, jak bílé roušky s ladných boků trhá a nahá v jeho objetí se vrhá. Jak planou žhavým dechem rtové její, jak plné údy třesou se a chvějí, jak prsa chvíle rozkoší se klenou a dlouhým dechem dozná, že je ženou. Tu toužím sám být sluncem plápolavým, bych proudem ohně v nitru kolotavým jí v klínu vzbudil plody věčné krásy a lidstva rozkoše a lidstva spásy.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

731. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

Jaro v srdci. (Eliška Krásnohorská)
Letnímu slunéčku. (Antal Stašek)
Večerní. (E. Antonowicz)
Zase láska zazvučela (Adolf Heyduk)
LXIV. Blaze tomu, jenžto se ubírá (František Jaroslav Kamenický)
báseň bez názvu ( Ceyp z)
Večerní. (Jan z Hvězdy)
VANDA. (Otakar Červinka)
10. Sen. (Jan Slavomír Tomíček)
RÓZA. (Václav Věnceslav Ráb)