183. Druhdy nebe přemilostně shlédlo

František Sušil

Druhdy nebe přemilostně shlídlo S výšin svojich na pozemský sad, A všech skrytých blahodějných vnad Otevřelo přebohaté žídlo. Jak by každý byl vzal na se křídlo, Vyplynuly dary z valných vrat, A ten věrný věčných vabů sklad Na jedné vzal svaté panně sídlo. Duše zbožná! Koho řeč má míní? Kdež dlí záře, jenž se nezastíní? Kdež se věčná ubydlela krása? Máti Boží! Duše k Tobě jásá! V Tobě patří krásu nadblankytnou, K Tobě plane láskou nevýzpytnou.

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

72. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Na hrobě Kristýny, hraběnky z Deymů na Stříteži. (Simeon Karel Macháček)
  2. UMĚLCŮM. (Václav Jaromír Picek)
  3. XVIII. Jsou v životě okamžení, (Vincenc Furch)
  4. Náboženství. (Josef Jaroslav Langer)
  5. Do výše vzletni... (Vojtěch Pakosta)
  6. 181. Oceane, kdož ti roven v hloubi? (František Sušil)
  7. Poslání. (Václav Antonín Crha)
  8. 7. Není to zem, ani nebe zcela, (Jan Kollár)
  9. I. Zdrávas krásná nebes milostenko, (Václav Pok Poděbradský)
  10. Z brány růžoprsté Zory (Emanuel Züngel)