Zvoneček.

Václav Antonín Crha

Zvoneček.
Co se v té věžičce skrývá? Zvoneček visí to v ní; ten když svým srdičkem kývá, vždy ke cti Boží jen zní. Co pak tu v nás ťuká stále? Malé to srdéčko jest: ťukej jen ku Boží chvále se zvonkem na Boží čest. V poledne, k večeru, z rána když zvoní na klekání, zvonek i já chválím Pána odtud až do skonání. 439