Švadlenka.

Václav Antonín Crha

Švadlenka.
Jsem chudá jen švadlenka, však s klýdným srdcem svým u jehly i přádénka svůj život protrávím; mé tiché živobytí je práci určené a co chci více míti, je-li spokojené! A nemám dlouhou chvíli při nitích, jehlách svých, vždyť nepřivede k cílí nás dívky kupa knih; nevíme-li, jak plésti, příst, vařit, prát a šit, musíme místo štěstí se světem plahočít. 448 Vždyť zacházeti jehlou není tak nesnadné, máme-li ruku sběhlou, chuť nám nevychladne! Můžem si též zaspívat, což práci neškodí, nebudem aspoň zívat a to vždy lahodí!