Nezvaní hosté.

Václav Antonín Crha

Nezvaní hosté.
Pán i čeleď tvrdě spali, i ten prorok, kohout, spal, když se přes sousední střechy celý zástup koček bral. Do předsíně panské přišly ku zpěváckým závodům; mohl by však z jejich zpěvu člověk přijít o rozum. Morous, co je Mourkův tatík, dával takt až běda jak, a z obou stran pomáhá mu zpívat kotě nebožák. 499 A už tančí všecky kočky, skáčou, dupčí ze všech sil, kňučí, prskaj’, hrabou, škrabou, až se sám pán probudil. Chytne klacek, po tmě skočí do vedlejší světnice, mlátí klackem, zvrátí stolek rozbije si sklenice. Klopýtne přes vlastní nohy, vyrazí si zuby dva, hodiny si strhne ze zdi: „Přenáhlenost škodívá.“ (Z něm.)

Kniha Kusy mého srdce (1875)
Autor Václav Antonín Crha