JERONYM PRAŽSKÝ.

Augustin Eugen Mužík

Ej, což kolem každá stopa známá mizí a v městě velkém sám jsem tak a cizí. A v něm tak malý jak to zrnko v moři, neznámé se v černou, neznámou tůň noří. Ale i v tom zrnku neznámém a malém velký cit plá, boží v žáru neskonalém. Neskonalý žár ten, nezkrotný a divý, jenom pýchou, pomstou nezkrotnou se živí. Císař zrádný, kněží podlí, zotročilí, kteří tebe, Jene, zrádně upálili! Jeden jsem tu cizí muž, však stojí zpříma hrdě hledě ve tvář Kostnice i Říma. Jeden jsem a sám, jak ty’s byl tenkrát, Jene, svět však neuzří nás žebrat nachýlené! Což, vy máte všecko, máte zem i nebe, a nemám nic než Boha jen a sebe. Huse, drahý bratře, Jene, tak jsem tady, bych je vinil z pýchy, násilí a zrady. Z Kainovy vraždy svaté krve tvojí tak msta jak boží anděl tady stojí. Rozloučiv se navždy s celým svojím žitím, Boha jenom kolem sebe vláti cítím. Ticho cítím strašné, jež se vůkol lije, jak se lilo kolem hrůzné Kalvarie. Kdo to náhle na mne žhavou rukou sahá?... Tys to, Jene, tvá to svatá líce drahá?... Ó v tom shledání se všecka láska křísí vím, že záhy plamen na věky nás smísí!... Půlnoc je a orloj dvanácte ran bije nade všemi námi veliký Bůh žije! Stojím tu a žití překročiv již meze v dvéře kathedrály přibijím své these.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

1148. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Vlast. (Augustin Eugen Mužík)
  2. EXULANT. (Jaroslav Goll)
  3. TATÍKU ŽIŽKOVI. (Eliška Krásnohorská)
  4. Do svaté země. (Jaroslav Martinec)
  5. ODA NA ŘÍM (František Zavřel)
  6. ČESKÉMU DÁVNOVĚKU. (Eliška Krásnohorská)
  7. O tichošlapech. (Adolf Heyduk)
  8. IX. Kdo ve snách žil a nikdy nebyl zbuzen, (Jaroslav Martinec)
  9. Ó vím to, vím, tys také vinu nesla (Adolf Heyduk)
  10. Z NAŠÍ DOBY. (Antonín Klášterský)