Svadlý květ.

Augustin Eugen Mužík

Svadlý květ.
Ó poupě smutné, svadlé dříve, než zkvetlo’s na keři. Že’s mohlo vzpláti v kráse snivé, kdo nyní uvěří? A přec jsi na život se smálo tak jasně, důvěrně, co tisíc šťastných druhů vzplálo kol tebe nádherně. Tvůj úděl, s nímž se bolest snoubí, vše bylo klam a lež. Hleď – srdce moje v ňader hloubi je svadlé též. 8