Hlasy lásky.

Augustin Eugen Mužík

Ó pomni, láska marnost jen je bludná. Nic nezachrání tebe ode stáří. Jeť láska číše, již nám chvíle daří, však brzy staneš hořkého ach u dna. Své tiché srdce nech rač chrámem býti, jenž neotevřen nikdy. Ať se sboří! Ten smutnější, v němž věčná lampa hoří, a bledé svíce za zemřelé svítí. Jak milovat má moje srdce mladé, když jaro, láska, všecko tady klamem, a v našem srdci, hnízdě lásky samém, jen zoufalost své hadí vejce klade? Ó nevěř! miluj! toť jen moudrost světa. Jáť milovala mžik, a přece dosti, a zemřela jsem sladkou blažeností; tou vzpomínkou teď věčný ráj mi zkvétá.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

žíznit, vyznít, trýznit, odříkání, poznání, marný, maska, cítění, soucit, unikat

339. báseň z celkových 541

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Jak dlouho ještě... (Růžena Jesenská)
  2. Rci, drahá, což jsme nedobojovali (Stanislav Kostka Neumann)
  3. Ctnost a Láska. (Augustin Eugen Mužík)
  4. LÁSKA. (Josef Václav Sládek)
  5. TY MLČÍŠ... (Vladimír Frída)
  6. Na hřbitově. (Ludvík Lošťák)
  7. XII. S časem se srdce mé sváří, (Karel Mašek)
  8. Na hřbitově. (Josef Pachmayer)
  9. KDE MI PŘÍSAHALA VĚČNOU LÁSKU... (Jan Spáčil-Žeranovský)
  10. Vzdech. (Jaroslav Vrchlický)