Jaro na šachtách.

Augustin Eugen Mužík

Toť jaro chudých jest těch kte sklála da(J6f) již hynou v ústra jak v suchoru tráva(J6f) jichž jména osudy duch lidstva nevyzví(J6f) jimž ohlodanou kost jen do kolíbky (J6f) Po tuctech neznámých sem tru nazeno(J6f) a přece v každém plál dřív ta oheň vlast(J6f) hlad jeho chůvou byl a všednost jeho no(J6f) ó Kriste tice co kolem byli šťastni(J6f) Teď v šachtu ustlala jim ruka zaplace(J6f) Zda konec stoj to role čloka(J6m) hnít jako pad zvěř tu bez pisu jména(J6f) on z jehož hrudi dál žár božství pře(J6m) Toť fraška ohavná jíž no jméno ži(J6f) Jen jeden ohromný se v slunci hrob tu šeří(J6f) jak plachta šedi jíž chudina chce krýti(J6f) své ny nahotu u pacových dveří(J6f) Zříš kde tu jeden květ Dva mladin tam dlely(J6f) jich tílka spálil mráz jich barvy hlad a zima(J6f) Dvě ti nešťast to hledaly den ce(J6f) kde asi místo jest kde jejich otec dří(J6f) A já jsem slyšel hlas jak stoupal z šachet vzhůru(J6f) kde božství bočů se ha v dýmy von(J6f) kde zla kupole ční hr do azuru(J6f) a mramor olřů kde v sněhu krajek tone(J6f) Již z hrobu temnoty jež kol mne obe(J6f) seň k to zní zda slyšíš ji v své li(J6f) dnes se probudil v má prsa děs se vtí(J6f) ó budiž veleben ty běd a zmaru králi(J6f) Leč chceš li jedenkrát přec dát sluch mu stonu(J6f) slyš co ti pravím dnes nu svému červ(J6m) Chci protest podati teď ode tvého trónu(J6f) neb chvěje křivdou se můj kaž vlas i nerv(J6m) Ó pověz zdali jsi učil jsem se řit(J6f) rval se s pochybou svým zbrojen odříním(J6f) svůj osud viděl jsem se temnem zkázy šeřit(J6f) však řek jsem jen On spí leč procitne mým lkáním(J6f) v divém zou nad svou hlavou hledal(J6f) ruce vynal bych byl ti Pane blíž(J6m) Proč z jasných obla jsi své mi ruky nedal(J6f) A mohl spasitis mne tehda ty to víš(J6m) Tys mohl otevřít svou bohatou mi ruku(J6f) a nasytit mne tak jak sytíš v poli zvěř(J6m) Tys zavřel oči své bys nezřel moji muku(J6f) tys zavřel uši své viděl to ó věř(J6m) Neb to lhostejno zda budu žít či mříti(J6f) tys vztyčil mezi nás své chy chmurnou věž(J6m) a přece tila duše vše co (J6f) i duše šťastnějších jsouc nesmrtelna též(J6m) Teď sva nohy tvé můj vzlyk víc nepo(J6f) ret žalu vypil již mou paměť v dlouhých tmách(J6m) mne horší ho jen mých osud (J6f) ó pro v zoufalství teď sví se můj prach(J6m) Tak hloub smut vzdech se z šachet k nebi nese(J6f) to jar zpěv je těch kdož hni v chmurném dolu(J6f) Pták nechá pís své květ úzkos se třese(J6f) a slunce zachá tam ve hrůze a bolu(J6f) Ty ruce mladist s životem rvou v dálce(J5f) a ne kdo by sem šel vhodit kytici(J6m) Jeť jaro útokem jen novým v chudých válce(J6f) a krutým směchem zvěst vesny ří(J6m) Jdu kolem šachet těch tam spí kdo umřel hlady(J6f) a věč zima v hruď mi vane z oněch cest(J6m) Jdu myslím v příro jak lo krásy vnady(J6f) a lásky pralo jak v lidských srdcích jest(J6m)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 16
Celkem veršů: 64
Jamb: 64 (100 %)