Na daleké stráži.

Augustin Eugen Mužík

Na daleké stráži.
Stůj, vojíne, kam’s postaven, bdi do dálky, kde bouř se zdvíhá! Ač’s druhů něhy pozbaven, a mráz i úpal tebe stíhá. Hleď ku předu, kde zář se stkví – snad požár chudobné to chaty, snad čistý oltář bratrství, jenž nad lidstva byl mírem vzňatý. Své oko bděním znavené v ty záhadné dál vzpírej dráhy. Ať puká srdce z kořene – však smrt vystřídá tebe záhy. 122