Píseň muže.

Augustin Eugen Mužík

Píseň muže.
Muž kráčel tichým večerem, kde pozdním temna zášerem bez hvězd se táhla nebes dál. Jak postava se vyhoupla, to jak by tma kol ustoupla, a muž se temna nelekal. A tak si zpíval: „Já jsem muž, mně dán tu zápas za podruž, můj celý život práce jen. Však kdo by to tak těžce bral! Jsem větší, větší nežli král – jeť celá sláva pouhý sen!“ A poslouchala kolem šeř, i stráň a úvoz, les a keř, tu píseň volně rozvitou....... a po nebi v tu dálnou tiš se píseň chvěla výš a výš a třásla celou nocí tou. 128