Světlo s Golgoty.

Augustin Eugen Mužík

Světlo s Golgoty.
Půl mezi nebesy a hříšnou zemí tam Kristovy zřít umučené rysy... Zpět k nám již nemůže, je přibit hřeby těmi a výše nechce v nebe, a tak visí... Níž srdce táhne mu náš výkřik němý, jím pouze slýchaný, náš pláč, že kdysi svět proklel – – v pláč náš smutných mísí se šelest andělů, již vějí perutěmi. Ó čekej, čekej v lásce své i touze! Ty musíš zpět! Nám hříchy, trud a nouze vždy brání, k tobě povznésti se výše. Však kříž tvůj, hle, se kácí, chýlí tiše. Pojď zpět, pojď k nám, ó slyš, náš teskný pláč, nač tobě ráje – s námi žíti rač! 142

Kniha Písně života (1894)
Autor Augustin Eugen Mužík