Kříž.

Augustin Eugen Mužík

Kříž.
Stál dobrý Josef, tesař svého díla, měl v pracných rukách těžkou širočinu, stál v poledne a nedbal, zdali v stínu, šla v zápas s prací celá jeho síla. Zvěst, že se vrátí domů hlava milá, k níž v bázni on jen časem šeptal: „Synu“,Synu,“ jej pudí splnit vůli Mariinu, by trůn mu jeho ruka urobila. Dva trámy stesány. Slyš, kterak z dáli sem hustý dav se s divým křikem valí, lid jak by vítězně tam nad kýms plesal. A Josef usmívá se... Již zde luza, již dřeva chápou... „Kristu smrt!“ A hrůza! – zří Josef kříž, jejž svému synu tesal. 43