Děti.

Augustin Eugen Mužík

Děti.
Kam drobných dětí těch se řada děla, jimž Kristus na hlavu klad’ ruce jemně a řekl: „Nebraňte jim přijít ke mně, jest jejich moje lásky říše celá!“ Jak ptáci se ta cháska rozletěla. Když na Golgatě kříž se šeřil temně, zda z široširé židovské té země vstříc Kristu jedna dětská slza spěla? Či „Ukřižuj jej!“ volaly též s davy svých otců svými skřivánčími hlásky za tolik Kristovy té vřelé lásky? Krev jeho padla na jich mladé hlavy. Ó děti! tak na vaše hlavy smělé krev naše padá, naše příští celé! 46