III. Don Juan.

Augustin Eugen Mužík

III.
Don Juan.
Roj ženských duší u vchodu naň čeká, jak vešel, naň se s divým vrhá křikem, a v náhlých slzách, s dušeným zas rykem kol něho jako furií dav těká. Jej vzteklý bol ten věru nezaleká – vším zhrdat – bylo dávno jeho zvykem. Jen jedné želel... s tichým ona vzlykem za milost prosíc proň tam v strachu kleká. Jí nejvíce dřív ublížil on v žití. „Ó odpusťte mu, já jak odpustila!“ „Ne! Na soud s ním!“ tak všecky naň se řítí. A prchla duše útrpná a milá. Don Juan smál se rouhavě a vztekle: „Já změnu hledal, našel aspoň v pekle.“ 52

Kniha Černé perly (1893)
Autor Augustin Eugen Mužík