IV. Francesca di Rimini.

Augustin Eugen Mužík

IV.
Francesca di Rimini.
Prs bílý mladou krví potřísněný, kam déšť polibků před chvílí se ronil, jak v nocích máje tichý fontán zvonil by krůpějemi o mramoru stěny... Již z dáli slyšet sladké její steny, vzdech se smíchem, ples za nářkem se honil, že Charon sám své těžké veslo sklonil a na Francescu zírá udivený. „Kde Paolo?“ A bílé ruce spíná. „Pojď, převezu tě k němu.“ V loďku skočí a k Charonovi černé zvedá oči. „On zatracen si tebe připomíná...“ „A já?“ „Vy oba – milosti zde není.“ „S ním zatracena – sladké zatracení!“ 53

Kniha Černé perly (1893)
Autor Augustin Eugen Mužík