XI. Karel Veliký.

Augustin Eugen Mužík

XI.
Karel Veliký.
Ve svatosti a slávě své kdy vcházel ten majestát, jenž podmanil svět celý, hned vody Léthy divým hněvem vřely, a koráb starce bouřně sebou házel. Zvuk zvonů ještě Karla doprovázel a hymny biskupů se z dálky chvěly, však zde ty pompy jako výsměch zněly, a v žalmy jak by kletbu někdo sázel. On posléz hrdě vkročil v koráb kmeta. A náhle jako balvanů déšť tmavý cos padlo v loď, že potápět se jala. A Karel: „Pomoz! po císaři veta! Co znamená to?“ „Toť jsou ony hlavy, jež svatost tvoje včera stíti dala.“ 60

Kniha Černé perly (1893)
Autor Augustin Eugen Mužík