XII. Eva.

Augustin Eugen Mužík

„Pramáti naše! Ty’s ráj ještě zřela, pád, nahotu a psanství prvních lidí, a trní, které ze své práce klidí, a pot, jenž deštěm padá s jejich těla. Svit rajský vrásky nesmazaly s čela, leč co tvé oko tam jak přízrak vidí? Proč váhá krok, jejž osud ke mně řídí, či Abele bys dosud kvílet chtěla?“ „Mně Abele žel není. Pokoj jemu, on šťasten dávno... lépe zemřelému – – leč běda těm, jimž touha klidu bájná! Zdroj prvních bolestí i slastí matky, má lepší náhrada za ráj ten sladký – – ó starče, znal jsi, znal jsi mého Kaina?“

Patří do shluku

ježíš, kristus, kristův, golgota, kříž, spasitel, ježíšův, hostie, hřeb, páně

825. báseň z celkových 874

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Slza. (Josef Václav Sládek)
  2. KŘÍŽOVÁ CESTA (František Odvalil)
  3. MALÁ KŘÍŽOVÁ CESTA (František Odvalil)
  4. BOŽSKÉMU SRDCI! (Xaver Dvořák)
  5. Se Svaté Hory (Xaver Dvořák)
  6. Radosť na nebi. (Josef Flekáček)
  7. Světlo s Golgoty. (Augustin Eugen Mužík)
  8. ZDE? (Jan Červenka)
  9. Žalm. (František Táborský)
  10. III. To ticho velebné! (Xaver Dvořák)