XIV. Český Honza.

Augustin Eugen Mužík

O sukovici zřím jej opírati to buchtami tak vypasené tělo. Čepice furiantsky mu sedla v čelo – tak Honza zvolna v podsvětí se klátí. „Hej, převízt!“ – Charon chladně: „Zde se platí.“ A na Honzu zří jaksi neveselo. Honza si myslí: „To by se mi chtělo.“ Pak nahlas dí: „Tak ovšem má se státi.“ V tom klopýtne a řve: „Pantáto, pomoz, já upadnu.“ A Charon: „Nečiň hlomoz!“ A podává mu ruku – dobrá duše. A Honza chytne ji a tak jím trhne, až na břeh sletí. Pak sám v loď se vrhne. „Teď ty mně zaplať, sic tě nechám v suše!“

Patří do shluku

honza, honzík, kabela, máma, pec, buchta, vrchní, janek, sedlák, rychtář

20. báseň z celkových 159

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Hloupý Honza.*) (Ladislav Quis)
  2. BALLADA. (Karel Dostál-Lutinov)
  3. BEZ RÝMŮ. (Jaroslav Goll)
  4. V. Honza rozumuje. (Ladislav Quis)
  5. JEČMÍNKOVA MOŠNA. (František Serafínský Procházka)
  6. Honza rek. (Vojtěch Mikuláš Vejskrab Bělohrobský)
  7. Honza. (Josef Václav Sládek)
  8. Byl kdys Honza král... (Josef Václav Sládek)
  9. Vzorné hospodářství. (Vojtěch Mikuláš Vejskrab Bělohrobský)
  10. 84. Jak se libí. (Jan Petr Jordan)