BALLADA.

Karel Dostál-Lutinov

Hleďme, hleďme Majdaleno! Chodi s Jankem. To je mož? Jak hlópé se na ňo zobi. Nevi, co jich měla jož? – „Ach ledičke, ledi dobři! Neřikéte slovečka Já jož bodo tichá, věrná, pokorná jak ovečka. –“ Chacha! Janek, to je osel! Nevize a nesleši. Co pak nevi, že ji křtile, že jo měl jož vedléši? – „Ledi dobři! Ticho, ticho! Včel vecházi vězda má. Hleďte, jak so ošlapaná, otrápená bolesťma! – “ Chaha Janko! Honzo hlópé! Oblézanó hroško’s vzal? Neviš, co se rozběhalo, že to potom běhá dál? – „Ach ledičke, doše zlaty, beránci mi, anděli! Nekazte mně světa přeci, nelezte mně do zeli. Smile se a vešklibale, až to Janek pochopil – pověděle, rozlóčele – rebnik Mando otopil.

Patří do shluku

honza, honzík, kabela, máma, pec, buchta, vrchní, janek, sedlák, rychtář

43. báseň z celkových 159

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Hloupý Honza.*) (Ladislav Quis)
  2. XIV. Český Honza. (Augustin Eugen Mužík)
  3. Vzorné hospodářství. (Vojtěch Mikuláš Vejskrab Bělohrobský)
  4. None (Ladislav Quis)
  5. BĚLOUŠKOVÉ. (Antonín Klášterský)
  6. HLOUPÝ HONZA. (Viktor Dyk)
  7. V. Honza rozumuje. (Ladislav Quis)
  8. VII. Kacabajka. (František Serafínský Procházka)
  9. Co vy, páni, stále máte, (František Ladislav Menhard Litoměřický)
  10. II. Sedm výprasků. (Ladislav Quis)