14. Hasly zatmělé hvězdičky,

Karel Hynek Mácha

14.
Hasly zatmělé hvězdičky, Hasly zatmělé hvězdičky,
Zamkla uplakané očičky, Z jitra, kdy zoře zaplálo. To smutný den, o to smutný den, Slunce nevyjde kdy z mraků ven; Děvče se nikdy nesmálo. Zašlo slunéčko za hory, S nim milý můj mně šel na vzdory; Vrať se milý můj, a pojď. Šel doly šel stezkou po hoře; Daleko, daleko za moře Odnesla rychlá ho loď. Jistě žeby jsi se nazpět dal, Kdyby jsi lásku mou k tobě znal, Věděl, jak srdce mne bolí. – Řekněte vy mu tam hvězdičky, Že po mezích květou slzičky, A zraje žítko že v poli. 187

Kniha Básně - Dramatické zlomky (in Dílo Karla Hynka Máchy, díl 1) (1928)
Autor Karel Hynek Mácha