15.
Modřínové, mladí modřínové,
Modřínové, mladí modřínové,
Proč smutně stojíte? –
„Hučí bouře, horou dolem,
Hvozd který nás druhdy chránil,
Nyní leží posekaný;
Bouře láme větve naše,
Vítr s hory je zanáší,
Příval zemi s kořenů odrývá.“
Chladnou nocí svítí Lůna,
Bělají se malé dvory;
Mezi dvory palouk velký,
V střed palouku pahoreček,
Na pahorku planá hruška,
Pod hruškou dva bratři sedí.
Mladší dřímá bratru v klínu,
Podle malá harfka leží.
Starší prstem přejel strůny,
Pak si vzdechne nocí tichou:
„Těžko ptactvu vzdál od hnízda,
Smutno žežhulce bez matky;
Smutněj dětem bez rodičů,
Tížej vzdáleným od vlasti.“
188