1. Tichý tis nad růži stíny sklání

Karel Hynek Mácha

1.
Tichý tis nad růži stíny sklání
Tichý tis nad růži stíny sklání
Mezi hrobů ověnčené kříže. Sladké zvuky o jen blíže! blíže!! Slavíka snad líbé klokotání? – Ach tak sladce nezní jeho lkání, Kdo hlas ten uslyší půjde stíže, Neb jej žel i touha k růži víže Bez náděje jako milování! Bolesťli, či slasť mé srdce jímá? – V růžovém blankytu hvězdy rcete, Ty růžemi ověnčená Lůno Zdaž to ona – a jen růže dřímá? – Či spí ona a jen růže květe? – „Růže květe!“ růže jen? – Idůno! –
205