4. Ač má síla neoslábla v boji

Karel Hynek Mácha

4.
Ač má síla neoslábla v boji
Ač má síla neoslábla v boji
Proti tobě ještě bouře litá; Předce bolesť v hloubi srdce vrytá Časem budí mutnou touhu dvoji; Předně, v nově zkvětlém jaru svojí Aby vnadou růže trnokrytá, Ne již více v čelo mé uvitá, Zdobila leč tichou rakev moji. Druhá žádosť jest to samé přání; By nového jasná slza máje, Až provodí slavíka volání, Bledou Lůnu v tichou noční dobu S zborem hvězdnym nad vlastenské háje, Zrosila leč mech jen mého hrobu.
208