11. Jest pěvcův osud světem putovati,

Karel Hynek Mácha

11.
Jest pěvcův osud světem putovati,
Jest pěvcův osud světem putovati,
Kamkoliv dojde, vlast nalezá svou, Všech po nivách zří růže vykvítati, Jimiž ověnčí harfu zvučivou. Marně se snaží svět ho sužovati! Skutkové jeho z Boha záře jsou Seslány na zem tmu osvětlovati! Tajemství světův, srdcí ples i hněv V souzvuku ladném jeho věstí zpěv!
Takž na své pouti já tou zpěvu mocí Odkrývám bylý i budoucí čas, A v srdcí hluboké co dřímá noci, Na světlo vyluzuje harfy hlas. 247