Tichá mluva.

Berta Mühlsteinová

Sivé jenom oči, málo ke mně shlédly, a přece mne zrádně z klidné dráhy svedly. Bledé jenom líčko, zřídka jen se rdělo, přec když jsem je zřela, se mně srdce chvělo. Krátký jenom pohled, neměl skvělé záře, přec když na mne utkvěl, hnal mi ruměn v tváře. Klidné jenom čelo, sklopeno vždy bylo, a přece mi všechno, všechno vyzradilo...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

háj, slavíček, kvítko, kvítek, potůček, slavík, vlnka, pomněnka, větřík, ptáček

427. báseň z celkových 875

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Starcova píseň. (František Alexandr Rokos)
  2. POMNĚNKY (Karel Dostál-Lutinov)
  3. Lesní idylla. (Xaver Menhard Litoměřický)
  4. Upokojení. (Karel Sudimír Šnajdr)
  5. 33. Zarděly se moje líce (Jaromír Březanovský)
  6. Smutné dumy... (Rudolf Richard Hofmeister)
  7. XV. (Jako byste nevěděla.) (Antonín Jaroslav Klose)
  8. Láska. (Pavel Josef Šafařík)
  9. LXIX. Dušinko má, když mně ponejprv (Josef Uhlíř)
  10. Tenkráte srdce mé zajásalo, (Josef Holý)