Úvodem.
Můj ty světe, co mám psáti,
by se tomu každý smál
a já za to mohl bráti
„prachy“, „slávu“ atd.?
O obstrukci? K čemu smát se
chudákovi bláznovi!
O vládě? Oh – ta si krátce
všechny vtipy zapoví!
Že vám píši o výstavě,
kterou znáte možná líp,
že přec píši o ní právě,
v tom už hned je tedy „vtip“...
A jen prosím, zakulhá-li
který vtip snad „starobou“,
věřte, že mi reuma kalí
život stejnou chorobou...
Člověk můž’ se nakaziti
na samé už výstavě,
kde lze leckde přece zříti
staré věci v opravě.
1