6. Kol když hučí, kol když bouří

Václav Bolemír Nebeský

6.
Kol když hučí, kol když bouří Kol když hučí, kol když bouří
 Hbitý, mnohohlasný den: Tu má duše v tajném spaní Dřímá čaroplný sen. Ale když noc hvězdorouchá Černý stan rozprostře svůj, Den když leží v tichém spaní: Potom duch procitne můj. Hvězdy vítám, staré známé, S nimi vroucně mluvívám, Jim své touhy, lásky slova, Jim své tajné hoře lkám. Ony mně, já jim rozumím; Ale svět a jeho hluk Nezná srdce mého mluvu, Nezná tajnou mluvu – muk.

Kniha Básně (1913)
Autor Václav Bolemír Nebeský