1. Nade zemí noční, tmavou

Václav Bolemír Nebeský

1.
Nade zemí noční, tmavou Nade zemí noční, tmavou
 Vznáší se propastí bezdnou Tichý seraf nebevelkou, Modrou perutí a hvězdnou! Když hne křídlem mírošumným, Sladké kolébavky znějí, Spánku lethorosné kapky A snové se dolů chvějí. 40 Kde však bolná, žhnoucí ňádra Vkolébat se nechtí dáti A dvě oči slzovlhké V jemném klidu nechtí spáti: Tuť on křídlem vkolébavým, Líbošumným mocněj vane, A tu z křídla pokaždé mu Zlaté pírko – hvězda – skane! *** A já, v ňádrech věrných koje Nadšení a touhy svaté, Půjdu světem šírošírým Hledat jedno pírko zlaté; Bych je zbožně, vřele vtopil V purpurové ňader zdroje, Psal ním v liliové listy Lásky – tiché písně moje!

Kniha Básně (1913)
Autor Václav Bolemír Nebeský