4. Lilě – nevinné tvé lásky

Václav Bolemír Nebeský

4.
Lilě – nevinné tvé lásky Lilě – nevinné tvé lásky
Holoubátko tiché, sněžné Ustlalo si hnízdo v myrtí Srdce mého teplé, něžné. Ustlalo a – uletělo! Ach, vždyť ňádra snivětemná, Kletbou prochvívaná, nejsou Sídlo holoubátka jemna! Vždyť i čáp se kvapně zvedne, Tato duše dobrá, věrná, Na střechu-li, kde má hnízdo, Padne tajně kletba černá! Uleť – jen mi zanech v srdci Teplé hnízdo svého sídla, A pak jedno zkrvácené Pírko z bělounkého křídla! 43 V hnízdě osiřalém budu Sny své lásky pouspávat A tím pírkem zkrváceným Tiché svoje písně psávat.

Kniha Básně (1913)
Autor Václav Bolemír Nebeský