15. Když mou duši, jako Jidáš,

Václav Bolemír Nebeský

15.
Když mou duši, jako Jidáš, Když mou duši, jako Jidáš,
 Políbením přítel zradí: Tu mé srdce puká, svět mi Ale ztrátu vynahradí. Přítel jest mi onen Spartan, Jenžto statně, mysli hrdé Umírá, syn vlasti věrný, Na podušce štítu tvrdé. Přítel jest mi, jenžto s myslí Tichou, velkou, Bohem zňatou, Na kříži zde bludův luzy Umírá pro pravdu svatou. Celý svět – bol, rozkoš jeho, Naděje a svaté síly Jsou můj přítel, zaň bych vylil Žití purpur z každé žíly. Lásku mám však jenom jednu – A ta jest má říše blahá! A v té říši nebevelké Mám jen tebe, matko drahá! 51

Kniha Básně (1913)
Autor Václav Bolemír Nebeský