17. Pod jabloni baldachynem

Václav Bolemír Nebeský

17.
Pod jabloni baldachynem Pod jabloni baldachynem
 Sedí; ta naň květ svůj věje, A červánek naň svůj purpur Jak na krále citů leje. Koruna u něho leží – Růží keř to rubínový; Otevra svých ňader síně Na trůnu svých snů si hoví. Kolem něho máj se rozstřel: Jeho zpěvná Května říše – Ta, by krále nezbudila, Umlkla a čeká tiše! Neb má v duši plaché hosti, Plašší než gazela štíhlá, Plašší než ta bílá Víla, Jenž se temnem doubí mihla. 53 Jenom sni, můj mladý králi, Čekajíť na tebe vrahy, Ty ti strhnou s ramen mladých Purpur tvůj, ten krásný, blahý. A ty u vyhnanství, shozen S nadšení královské výše, Budeš bloudit, žebrák nahý, Skrze vlastní krásné říše.

Kniha Básně (1913)
Autor Václav Bolemír Nebeský