7. Temno kol – jen tam skrz mlhu

Václav Bolemír Nebeský

Temno kol – jen tam skrz mlhu Jasně třpytí se jezero, Pode hradem starým, zpustlým, Jenž nad borem strmí v šero. Strmí jak hřbitovní kámen, Staven na žalosti hroby, Jako sen o zašlém blahu, Zkamenělý z staré doby. Dřív kol sady májokvětné, Z nichžto zníval smích a zpěvy, V loubí nyvě paní sedí, A tam chodí sladké děvy. Slyš, na dlažbě zní podkova! Již jsou v šišáku a zbroji, Prapor vlaje, meče břinčí, Ha, ty meče blesky v boji. Hle, tam v kapli pode lípou Obraz Panny divy tvoře, Před ním měkká dívky, tvrdá Muže ňádra u pokoře. A teď rum – jak slza šerá – Šedý mrak přes něj přelítnul, Vítr borem smutně zalkal – Snad ze zdání hrad procitnul.

Patří do shluku

dalekost, zpěvec, jinoch, toužebnost, harfa, háj, provívat, zavívat, lůno, oudolí

144. báseň z celkových 564

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Hrady. (Karel Babánek)
  2. None (Karel Hynek Mácha)
  3. SYN MLYNÁŘŮV. (Karel Hynek Mácha)
  4. Borsa. (Jan Slavomír Tomíček)
  5. POVOLÁNÍ. (Karel Sabina)
  6. ZLOMKY BÁSNĚ „ČERNÁ RŮŽE“. (Karel Sabina)
  7. TÁBOR. (Otakar Červinka)
  8. DĚVA OPUŠTĚNÁ. (Václav Věnceslav Ráb)
  9. Kamenná matka. (Václav Antonín Crha)
  10. MNÍCH. (Karel Hynek Mácha)